Sociální služby, zdravotní péče a zaměstnávání znevýhodněných spoluobčanů. To jsou hlavní pilíře Charity v Zábřehu na Moravě, která pečuje meziročně zhruba o 1400 klientů z více než 70 obcí šumperského regionu. Kromě toho se věnuje dalším aktivitám, mj. sběru petvíček.
Čtyři propojené světy
„Stává se, že když přicházíme do práce, ve vchodu charitního domu nacházíme pytle s vršky. Lidé vědí, že v neziskovce už léta petvíčka sbíráme a pravidelně je sem nosí. Loni jsme jich odevzdali k recyklaci téměř deset tun. V žádném případě však nejde o byznys,“ zdůrazňuje Jiří Karger, ředitel Charity Zábřeh. Petvíčka podle něj propojují čtyři světy:
„Tím prvním jsou dárci ze škol, domácností, firem, obecních úřadů, kostelů, prodejen a další obětaví pomocníci. V roce 2018 jsme vršky obdrželi od 50 organizátorů sběru. Tolik jich známe, ostatní jsou anonymní,“ objasnil Jiří Karger.
Za druhý svět označuje vrškárnu v ulici Valová, kde se Charita Zábřeh stará o spoluobčany v sociální tísni: bez domova a bez zaměstnání. Poskytne jim pobyt v nouzové nocležně, nabídne jídlo a pomáhá s návratem do běžného života. Aby klienti dosáhli na zvýšené sociální dávky, pracují v lese, štípají dřevo nebo uklízejí město. Ti starší a se zdravotním omezením petvíčka třídí a zbavují kontaminace.
Jakmile se kontejner poblíž vrškárny naplní zhruba padesáti pytli, putují do výkupu firmy Jelínek-Trading v Křelově, kde víčka podrtí a využijí k výrobě zahradních kompostérů. To je třetí svět.
A ten čtvrtý? Tržby za petvíčka pomáhají čtyřem vážně nemocným dětem z regionu ve věku od čtyř do patnácti let. Jedním z nich je desetileté děvčátko, které nechodí a nemluví. Obětaví rodiče se snaží dcerce zajistit rehabilitaci, která jí nejvíce pomáhá. Do nestátního zdravotního centra v Hranicích dojíždějí jednou týdně, z rodinného rozpočtu hradí naftu, s ostatními výdaji na odbornou péči pomáhají sponzoři, drobní dárci a také sběrači vršků. Jak se nám svěřil tatínek desetiletého děvčátka, s petvíčky začaly před šesti lety jeho kolegyně v práci a zpočátku tomu moc nevěřil. Byl však mile překvapen, když za ně pořídili dceři například motomed, otočnou sedačku do auta a další nezbytné kompenzační pomůcky.
Významná pomoc pro rodinný rozpočet
Rodiny s vážně postiženými dětmi znepokojila nedávná kampaň v některých médiích a na sociálních sítích, kde je sběr víček často považován za neekonomický a nesmyslný. Objevují se i výzvy proti nákupu nápojů v petlahvích. „Pokud tady víčka budou a stávající systém je produkuje, pro rodiny s handicapovanými dětmi je to významná pomoc,“ uvedl pod podmínkou zachování anonymity otec desetiletého děvčete s vážným zdravotním postižením.
„Nikoho nežádáme, aby kupoval nápoje v petkách kvůli sběru vršků. Za nápoj dá desetikorunu a pomůže dvěma haléři. Než se ale PETlahve z trhu zcela ztratí nebo se budou zálohovat, dává smysl víčko odložit do krabičky k ostatním. Zvlášť, když je v okolí sběračů více. Svoz pytlů nás přitom nijak nezatěžuje. Mnozí je příležitostně dopraví přímo k nám a my je svážíme jako vytěžovák při cestách za klienty, do potravinové banky apod. Chováme se ekologicky, přemýšlíme ekonomicky a přitom pomáháme potřebným. Snad jim v budoucnu více pomůže přímo stát nebo zdravotní pojišťovny,“ vyslovil závěrem přání Jiří Karger. (LM)
(Vyšlo na Novinkách.cz, dne 10.10.2019)
